Chovná stanice

Historie chovné stanice „Z Borové samoty“

O mně

Již od útlého věku jsem měl kladný vztah ke zvířatům všeho druhu. Na našem dvorku v Brně-Bystrci, kde jsem tehdy s rodiči bydlel, běhali králíci, morčata, slepice, krůty, kačeny... Já sám jsem se snažil chovat andulky a vždy jsem měl alespoň jednu kočku. Přesto mým snem stále zůstával pes, kterého mi rodiče v té době nechtěli dovolit.

V tomto směru k osudovému setkání došlo v září 1976, když jsem po ukončení ZDŠ nastoupil na zemědělské učiliště v Želešicích u Brna. Tady jsem potkal svého tehdejšího spolužáka a dodnes dobrého přítele Petra Studeníka, kterému bych touto cestou rád poděkoval za jeho vždy nezištnou pomoc, na kterou se můžu spolehnout i po těch pro mě neuvěřitelných 35 letech. Petr v té době vlastnil svého prvního psa - kokršpaněla Toma. Můj sen nabyl konkrétní podoby.

Teď už jsme byli na moje rodiče dva a tak bylo jen otázkou času, kdy povolí. Nakonec svolili, když si na psa sám našetřím. Rok jsem poctivě střádal, protože štěně ze špičkového vrhu nebylo ani tenkrát, zvlášť pro studenta, levnou záležitostí.

Rita

V zimě roku 1978 jsem si dovezl z Luhačovic od paní Antonovičové svého prvního zlatého kokršpaněla. Postupně jsem se chtěl víc věnovat chovu a užít si i štěňátek. Proto jsem si v roce 1980 přivezl z Hodonína (chovná stanice ORFEUS) svou první fenku Ritu, která položila základy pro moji chovnou stanici Z BOROVÉ SAMOTY. V roce 1982 měla Rita svůj první vrh a s ním začaly i první radosti i strasti naší chovné stanice. Tak jak už to sám život přináší.

1984

V roce 1984 jsem si přivezl z Polské Toruně z chovatelské stanice XANDRINA fenku Oreju v tehdy ještě vzácnější barvě černé s pálením. Po Ritě jsem si z posledního jejího vrhu nechal zlatou fenku Elzu. Dál už náš chov pokračoval na potomcích Oreji, po níž zůstala doma fenka černá s pálením Gábi z Borové samoty, která se stala prozatím naším nejúspěšnějším zvířetem jak po stránce exteriéru, tak výkonu (Champion ČSSR, CACIB, ZV, PZ, BZ, vše 1. cena). Za zmínku stojí i její tehdy první vrh štěňat barvy „sobolí" v ČSFR.

Rozšíření chovu

V té době jsme rozšířili náš chov o prvního a zatím jediného plemeníka – zlatého kokršpaněla Benyho (Blackmoor Big Ben), jehož jméno se objevuje v nejednom rodokmenu dodnes. Po Gábině zůstala doma fenka Nika (zlatá) z Borové samoty. Po Nice pak Viktorka z Borové samoty (černá s pálením) a po Viktorce v současné době poslední naše chovná fenka – Dolly z Borové samoty (zlatá), která na svoje první štěňátka (snad na podzim) čeká.

Září 2011

Chovná stanice Z Borové samoty odchovala více jak 130 potomků, kteří dělají radost svým majitelům u nás i v zahraničí.